Kardiolog MUDr. Petr Janský k Světovému dni srdce - Blog

Tato webová stránka používá cookies

Za účelem zkvalitnění našich služeb používáme na této stránce soubory cookies. Pro více informací přejděte na
Podmínky pro používání internetových stránek.

Funkční cookies Tyto cookies jsou nezbytné pro správné fungování webové stránky a proto je není možné vypnout.

Analytické cookies Analytické cookies nám pomáhají sledovat a analyzovat způsob v systému Google Analytics 4, jakým návštěvníci interagují s naší stránkou. Tyto informace nám umožňují vylepšovat obsah a poskytovat lepší uživatelský zážitek.

Marketingové cookies Čtení a zapisování cookies pro marketingové účely pro reklamní systémy jako je např. Google Ads či Sklik. Tyto cookies nám umožňují sledovat chování uživatelů a měřit výkon webu a efektivitu našich reklamních kampaní.

Personalizovaná reklama Remarketingové cookies nám umožňují prezentovat vám personalizovanou reklamu na základě vašich předchozích interakcí s naší stránkou v systémech jako je Google Ads, Sklik.

Využití osobních dat Touto volbou nastavíte souhlas s odesíláním a zpracováním vašich osobních údajů společnosti Google pro účely cílení a vyhodnocování online reklamy a cíleného marketingu.

Onemocnění srdce a cév představují celosvětově stále hlavní příčinu úmrtnosti a invalidity. Kardiovaskulární příčiny jsou podkladem až 30 % všech úmrtí. Přes výrazné pokroky v prevenci i v léčbě výskyt srdečních a cévních onemocnění v globálním měřítku stále stoupá.

Velmi podstatným faktorem, který přispívá ke globální epidemii kardiovaskulárních onemocnění, je prudce narůstající počet lidí v pokročilém věku. Riziko rozvoje onemocnění srdce a cév zvyšují faktory nezdravého životního stylu, mezi které patří kouření, nesprávné dietní návyky, nadměrná konzumace alkoholu či nedostatečná tělesná aktivita. To se projevuje nadváhou, vzestupem krevního tlaku a vysokými hladinami cholesterolu a cukru v krvi. Podstatnou část oběhových komplikací je možno odvrátit či alespoň oddálit ovlivněním uvedených rizikových faktorů.

Mezi nejčastější kardiovaskulární onemocnění patří ischemická choroba srdeční, srdeční selhávání, poruchy srdečního rytmu, cévní mozkové příhody a tromboembolické komplikace.

Příčinou ischemické choroby srdeční je ukládání tukových látek ve stěnách věnčitých tepen, které vede k jejich postupnému zužování až úplnému uzávěru. Nejobávanější komplikací ischemické choroby srdeční je akutní infarkt myokardu, při kterém dochází k náhlému omezení nebo dokonce přerušení průtoku krve srdečními věnčitými tepnami. To se v typickém případě projevuje tupou svíravou bolestí na přední straně hrudníku, která může vyzařovat do krku, do zad, či do horních končetin. Dalšími příznaky bývá celková nevolnost, pocení či nucení na zvracení. Infarkt myokardu se může komplikovat srdečním selháním nebo poruchami srdečního rytmu, z nichž nejzávažnější mohou vést až k zástavě srdeční činnosti a k náhlému úmrtí. Proto je při podezření na srdeční infarkt velmi důležité okamžitě přivolat rychlou záchrannou pomoc, zajistit bezpečný transport do zdravotnického zařízení a obnovit průtok krve do srdečního svalu.

Cévní mozkové příhody (mozkové mrtvice) jsou způsobeny poruchou průtoku krve mozkovými cévami nebo krvácením do mozkové tkáně. Projevují se nejčastěji náhle vzniklou, obvykle jednostrannou poruchou hybnosti končetin, zmateností, poruchou vědomí, bolestmi hlavy či poruchou řeči. I při pouhém podezření na cévní mozkovou příhodu je zásadně důležité poskytnout co nejrychleji odbornou lékařskou pomoc, která může omezit či dokonce zcela eliminovat trvalé postižení.

Velmi významným zdravotnickým problémem je nárůst výskytu poruch srdečního rytmu, zvláště fibrilace srdečních předsíní. Tato arytmie postihuje zejména pacienty ve vyšším věku. Může vyvolávat nepříjemné pocity bušení srdce a vést ke snížení fyzické výkonnosti. Nejzávažnější komplikací fibrilace síní je vznik nitrosrdečních krevních sraženin, které mohou při zanesení do krevního oběhu způsobit poruchu prokrvení mozku či jiných částí organismu. Fibrilace síní je proto jednou z nejčastějších příčin cévních mozkových příhod. Vhodnou léčbou je však možno obnovit normální srdeční rytmus či alespoň ve značné míře omezit výskyt uvedených komplikací.

V posledních době také výrazně přibývá pacientů s projevy srdečního selhávání. To se projevuje postupným zhoršováním tělesné výkonnosti, únavností, zadýcháváním, poruchami spánku a zadržováním tekutiny v organismu s tvorbou otoků. V pokročilém stadiu srdečního selhání se mohou uvedené obtíže vyskytovat i při minimální námaze nebo dokonce v klidu. Rozvoji srdečního selhání je možno účinně bránit řadou opatření, zejména důslednou léčbou vysokého krevního tlaku a diabetu, prevencí postižení srdce ischemickou chorobou srdeční a včasnou diagnostikou a léčbou srdečních chlopenních vad.

KARDIOLOGIE V MY CLINIC

Kardiolog MUDr. Petr Janský k Světovému dni srdce 29.09.2023