Ani v dnešní moderní a otevřené době není snadné mluvit o ožehavých tématech jako je problematika pánevního dna.
Tato velmi obsáhlá a zajímavá oblast je v rámci terapie často tabuizována. Pánevní dno je relativně složitá struktura jak anatomicky, tak funkčně.
Jde o důmyslný systém svalových vrstev a vazů na dně pánve, které jsou jako síť rozprostřeny mezi kostrčí, stydkou sponou a sedacími hrboly. Drží, chrání a podepírají orgány v malé pánvi. Mají tvar nálevky, která tvoří vnitřní svěrače močové trubice, pochvy a konečníku. U žen pánevní dno bezprostředně ovlivňuje schopnost otěhotnění, má význam pro průběh gravidity a hraje důležitou roli během porodu a v šestinedělí. U mužů má vliv na prostatu a sexuální kondici. U obou pohlaví pak přímo ovlivňuje činnost močových cest, proces vyprazdňování a také kvalitu sexuálního prožitku.
Méně se ví, že správně fungující pánevní dno má spojitost s celou řadu dalších životních funkcí. Je centrem, s nímž jsou propojeny všechny svaly držící kostru. Udržuje bederní obratle ve správné a bezpečné poloze. Je součástí hlubokého stabilizačního systému. Slouží i jako dýchací sval, proto se mu také říká pánevní bránice. V neposlední řadě nám umožňuje fyziologickou chůzi. Jsou-li svaly pánevního dna oslabené (hypotonus) či zvýšeně napjaté (hypertonus), mluvíme o dysfunkci. Oslabené dno pánevní nacházíme často v souvislosti s hormonálními změnami jako je těhotenství a menopauza, ale také při zvýšené fyzické námaze jako je zvedání těžkých břemen i opakované porody. Sedavý způsob života a nedostatek pohybu hrají nemalou roli a fyziologii dna pánevního rozhodně neprospívají. Jedním z projevů oslabení je inkontinence - nechtěný únik moči. Nejčastěji tzv. stresová, kdy se problémy s udržením moči projevují při náhlém zvýšením nitrobřišního tlaku například při kašli, kýchnutí, smíchu, prudkém pohybu nebo zvednutí těžkého břemene.
Dalším možným projevem patologie je pokles (descensus) pánevních orgánů, tj. dělohy a stěn poševních. Povolené pánevní dno může souviset s narušenou klenbou na noze, nestabilitou páteře a bolestmi v bedrech, krční páteři a hlavy. Zhruba třetina žen však řeší naopak pánevní dno stažené, což může způsobovat například bolesti v oblasti pánve, kříže a kostrče, menstruační bolesti, bolestivý pohlavní styk (dyspareunie) či funkční neplodnost. U mužů pak erektilní dysfunkci. Intimní problémy v oblasti pánve jsou často zdrojem a současně terčem emočního napětí.
Z uvedeného je evidentní, že problematika pánevního dna zdaleka není problémem lokálním. Vyžaduje celostní (holistický) přístup a spolupráci napříč medicínskými obory – gynekolog, rehabilitační lékař, fyzioterapeut. Na našem pracovišti se touto problematikou zabývají výlučně ženy – lékařky a terapeutky.
V MyClinic je při léčbě poruch pánevního dna fyzioterapie v první linii.
Pacientky (méně často muži) se buď svěří sami v rámci rehabilitačního vyšetření, nebo přichází s doporučením od gynekologů, urologů, odborníků v psychosomatické medicíně, či psychologů/psychiatrů. A naopak – oddělení rehabilitace a fyzioterapie pak pacientky doporučuje k jiným specializacím. Mezioborová spolupráce je samozřejmostí.
Prvotní vyšetření rehabilitační lékařkou je důležité pro diferenciální diagnostiku a doporučení strategie fyzioterapie. Pánevní dno lze vyšetřit jednak externě, ale výrazně přesnější je vyšetření vnitřní (per vaginam eventuelně per rectum). Umožňuje zhodnotit, zda je pacientka schopna provést kontrakci, její sílu a vyhodnotit celkovou kondici pánevního dna.
Před započetím terapie fyzioterapeutka provede kineziologický rozbor a posléze manuálními, měkkými technikami ošetří lokální patologie a dysbalance v rámci tzv. „zřetězení funkčních poruch“. Naučí pacientku vnímat své pánevní dno – vizualizovat, relaxovat, facilitovat a posléze správně posilovat.
Zhruba třetina pacientek není schopna plně aktivovat svaly pánevního dna, přestože u nich není patrná strukturální porucha. Jelikož svaly pánevního dna jsou hlubokou vrstvou, není jednoduché je vědomě lokalizovat a jejich volní kontrakce je náročná. Zpočátku pacientky aktivují jiné svalové skupiny, především břišní, hýžďové či stehenní, což zdárný progres terapie narušuje a zpomaluje.
Významným pomocníkem je přístroj MYO 200.
Využívá Biofeedback, neboli biologickou zpětnou vazbu. Přístroj měří fyziologické veličiny a v reálném čase je prezentuje ležící pacientce na monitoru počítače. Pro měření a nácvik kontrakce pánevního dna se používá sonda s tlakovými senzory, která je zavedena ženě do pochvy (muži do konečníku) a dokáže změřit tlak vyvíjený svaly pánevního dna. Ten je zachycen na monitoru indikátorem (na obrázku např. letadlo), kterým se žena snaží pomocí aktivace pánevního dna kopírovat předloženou křivku. Pacientka tak cvičí svaly v intenzitě dané prvním měřením a důležitá je i dostatečná délka kontrakce. Průběh cvičení je vždy v počítači uložen a lze sledovat postupný vývoj stavu.
V některých případech se pacientkám ani přes veškerou snahu nedaří pánevní dno aktivovat. Pak lze využít možnosti stimulace pánevního dna skrze elektrický impuls, který je nebolestivý a je vydáván sondou zavedenou do pochvy. Impuls o určité frekvenci podráždí svalová vlákna, která reagují svalovou kontrakcí. Toto je zcela nebolestivé, žena vnímá pouze svalový stah.
Ne vždy je konzervativní léčba úspěšná. Zvláště u inkontinence spojené s poklesem pánevního dna je často nutná operační intervence. Výběr operace se pak řídí algoritmem respektujícím funkční a anatomické poměry.
Naši gynekologové pacientce vše podrobně vysvětlí, seznámí ji s typem zákroku a poučí ji o dalších nezbytných krocích. Pooperační fyzioterapie je více než žádoucí.
Rodíme se s neuvěřitelnou schopností přirozeně rozvíjet dovednosti svého těla. V souvislosti s civilizačními návyky je tato přirozená danost utlumována a zapomínána. Komplexním, celostním a multioborovým přístupem ji lze opět nastartovat.
